Placené dálnice v Evropě se již dlouho staly běžným jevem, což nikoho nepřekvapuje. Náklady a druh jízdného si určuje každá země sama. Někde musíte platit u vjezdu na dálnici, někde naopak u sjezdu a některé vyžadují vinětu nalepenou na čelním skle předem. Není divu, že pro nezkušeného cestovatele je tak obtížné zjistit, komu, jak a kolik by měl platit.
Zpoplatněné silnice existují téměř ve všech evropských zemích. Za jedinou výjimku lze považovat pouze Německo, ai tehdy se hovoří o monetarizaci slavných německých dálnic.
V některých zemích bude řidič muset zaplatit tolik kilometrů, kolik za sebou zanechá. Před vstupem na silnici obdrží lístek, čtecí stroj na výjezdu zobrazí ujetou vzdálenost a částku požadovanou k zaplacení. Takový systém byl zaveden v těchto státech: Francie, Řecko, Irsko, Itálie, Chorvatsko, Makedonie, Polsko, Portugalsko, Srbsko a Španělsko.
V Bulharsku, Rakousku, Rumunsku, Švýcarsku, na Slovensku, ve Slovinsku a v České republice se jako základ berou časová období - od týdne do roku, během nichž může auto cestovat dálnicí. V těchto zemích je platba řízena dálniční známkou, která označuje počáteční a koncové datum její platnosti. Nejjednodušší způsob, jak cestující získat takovou dálniční známku, je u benzínových pump před vstupem na zpoplatněnou dálnici. Pokud jste nenašli cestu včas a náhodou jste vstoupili na zpoplatněnou silnici, nedoufejte ve štěstí, jen těžko se vám podaří nenápadně proklouznout. Použijte první výjezd nebo čerpací stanici, se kterou se setkáte, protože pokuta za neplacené cestování někdy převyšuje cenu samotné viněty 10krát a vícekrát. V některých případech může být pokuta až 800 eur.
Je snadné zjistit zpoplatněné úseky silnic. Obvykle jsou předem varováni velkými cedulemi s nápisem Maut nebo Vignette. Ti, kteří předpokládají platbu na místě, prostě nebudou moci řídit bez povšimnutí. Silnice se obvykle rozšiřuje a mění se na velký kontrolní bod s několika chodbami. Měli byste si vybrat ten, který odpovídá parametrům vašeho vozu.
Kromě toho v mnoha zemích existují úseky silnic, tunelů a mostů, které je třeba dodatečně zaplatit. Jen v Norsku existuje asi 140 takových úseků tratí.
